Při pořizování kočky stojí majitel často před otázkou, zda si vybrat čistokrevné plemeno s průkazem původu, nebo dát domov kočce neznámého původu – takzvané „směsce“. Obě možnosti mají své přednosti i úskalí a volba závisí na tom, co od soužití se zvířetem očekáváme.
Čistokrevné kočky lákají zejména předvídatelností. Každé plemeno má typické povahové rysy i vzhled, a tak si zájemce může vybrat, zda touží po klidné ragdoll, aktivní bengálce nebo společenské mainské mývalí. Zároveň se dá spolehnout na určitou velikost, délku srsti i míru náročnosti na péči. Chovatelé často nabízejí i záruku zdravotní kontroly – koťata bývají testována na dědičná onemocnění. Cena je ovšem výrazně vyšší a v některých liniích se i přes selekci mohou vyskytovat problémy s genetickými chorobami, typickými pro konkrétní plemeno.
Kočky bez průkazu původu, tedy směsky, tvoří většinu domácích koček. Jsou často odolnější a méně zatížené dědičnými chorobami, protože genetická pestrost zvyšuje jejich vitalitu. Povahově bývají rozmanité a jejich chování se hůře předvídá, což může být pro někoho nevýhoda, ale zároveň i zajímavá výzva. Obrovským plusem je možnost pomoci – směsky často pocházejí z útulků nebo od nálezců, takže adopce zachraňuje život konkrétnímu zvířeti. Pořízení je levnější, někdy jen za úhradu očkování a kastrace.
Shrnutí: Volba mezi čistokrevnou kočkou a směskou není o tom, která je „lepší“. Čistokrevné plemeno nabízí předvídatelnost a jasně dané vlastnosti, směs zase originalitu, odolnost a možnost pomoci zvířeti v nouzi. Konečné rozhodnutí by se mělo odvíjet od životního stylu, možností a především od toho, co od kočičího společníka očekáváme. V obou případech ale platí, že kočka se stane členem rodiny a bude potřebovat lásku, péči a pozornost.